Murtingerová Eva - Hodinový manžel

Paní Maková byla slavná operetní hvězda, která měla nespočet fanoušků. Měla co dělat, aby se jejich nezřízenému obdivu ubránila. V divadelním světě však byla vyhlášena hlavně svou obrovskou šatnou, která skrývala netušené poklady. Každý, kdo se o ní dozvěděl, se chtěl dostat do útrob této přehršle kabátů, divadelních kostýmů a večerních rób, kde podle jejího tvrzení měla skryté peníze, šperky a to velmi vzácné. Podařilo se to nakonec někomu?

Ukázka z knihy:

Kdo to vykukuje zpoza rohu?

Marko zdrceně seděl dále na chodníku a chmurným pohledem sledoval drobné, které mu házeli do spadlé čepice okolojdoucí. Stále měl před očima bankovku s Palackým a nechtěl si připustit, že mu ji sebral pes. To svět neviděl! Jak to, že tak malej podvraťák se přetahuje o peníze? K čemu je potřebuje? A jak to, že nad ním zvítězil? Jak tak sklesle seděl, ani si neuvědomil, že jednu nohu má skroucenou pod sebou, takže ji nebylo vidět a vyhlížel jako mrzák. Jeho zoufalý pohled vyjadřoval takovou beznaděj, jakoby týden nejedl a nepil. Ani několikadenní strniště mu nepřidávalo na vzhledu a dokonce i uši měl nějaké schlíplé a nos prodloužený, jakoby čichal k zemi.
Náhle ho něco udeřilo do hlavy. Spadlo to se shora a byl to kus bochníku chleba.
„Máte zuby?“ Ozvalo se vzápětí z okna prvního patra. „Už je trochu tvrdší, ale ještě se dá jíst!“
Marko se chytil za hlavu, zdálo se totiž, že chleba byl o dost tvrdší, než o něm bylo řečeno. Navíc se odkutálel neznámo kam, a zapadl zřejmě za obrubník chodníku, protože nikde nebyl vidět.
„Nemůžete dát pozor, kam to házím?“ Rozčileně se ozvalo se shora. Člověk dává pozor, aby vás praštil, a vy si toho nevážíte!“
Jenže, Marko viděl před sebou jen pár hvězdiček a cítil bolest po tvrdém úderu. Začal si mnout zasaženou oblast hlavy a litoval, že nemá víc vlasů. Aspoň ta čepice, kdyby mu nespadla. Pravda je, že to mělo své určité výhody, objevily se v ní nečekaně snadno vydělané peníze. Nebylo to sice moc, ale bylo to za nic, jen za to, že má pod sebou zkroucenou nohu. Jenže to takhle dlouho nevydrží. Je to už nepříjemné. Začal sebou vrtět, a pokoušel se nohu vytáhnout. Náhle se nad ním ozvalo:
„Vy podvodníku! Vždyť tu nohu máte! Co se to snažíte kamuflovat? Právě jsem vám chtěla hodit stovku! Nic vám nedám!“

A5, brožovaná, 242 stran