Doudová Iva - Jak to chodí u Pěnkavů

Ukázky z knihy:

S vážnou tváří si Karel panenku prohlíží ze všech stran.
„To je snad výplod chorého mozku návrháře.“
Danuška se přidává se svojí kritikou: „No to je vážně hnus, ale jinak je pěkná, ne? A ten super zvon a krásná štětka. Není jí škoda do záchoda?“
„Je, něco vymyslíme. Můžeme se s ní třeba drbat,“ strčil si štětku pod tričko.
Danuška škemrá: „Podrbej mi záda.“
Sedí na malém náměstí s překrásnou kašnou. Svačí vonící klobásu s houskou. Navzájem se drbou záchodovou štětkou a zvonem se přicucávají k chodníku.
„Sítěnku s kořením musíme schovat, aby nám to na hranicích neopepřili,“ upozorňuje Danuška a očichává krásně vonící vanilkovou tyčinku, kterou k ničemu nikdy nepoužije. Nechá si ji jako vzpomínku na dobu pašování.

Batohy mají pašeráci tentokrát pořádně nacpané. Záchodové drbátko se zvonem se už nikam nevejde a tak je Karel píchl Danušce do batohu opačně, rukojetí dovnitř. Vykukují jí přes rameno.
„Jen ať všichni vidí, že my ucpanej hajzl už nikdy mít nebudeme,“ pronesl Karel s hrdostí.

A6, 130 stran, brožovaná
ISBN 978-80-7453-967-1